Zobrazit menu

O plísních

Co jsou plísně?

            Plísně se jsou mikroorganizmy, které se odborně nazývají mikroskopické vláknité houby. Spolu s jedlými houbami jsou systematicky zařazeny do samostatné říše hub a tvoří nedílnou součást živé přírody. Český název plísně byl zaveden v 19. století botanikem J. S. Preslem. Plísně obývají naši zemi od nepaměti a člověk se je naučil využívat ke svému prospěchu například v potravinářství při výrobě sýrů, nápojů apod. Od doby objevení penicilinu lze jejich největší význam spatřovat při výrobě antibiotik, u kterých se však musíme vyvarovat jejich nadměrnému užívání.

Nemají však jen kladnou úlohu. Záporná se projevuje ve škodlivém působení na lidské zdraví – některé druhy jsou i původci infekčních onemocnění.

V současnosti nám způsobují starosti plísně, které nejsou pravými patogeny, ale jejich výskyt v životním prostředí, především v půdě a ve vzduchu je zvýšený díky nevhodným zásahům člověka do přírody.

Plísně produkují množství rozmnožovacích výtrusů – spór, které se z  narostlého mycelia uvolňují do vzduchu. Dochází k podráždění spojivek a dýchacích cest, vznikají alergická respirační onemocnění, bronchitidy – mykoalergózy. Plísně při svém růstu produkují do prostředí těkavé látky (aldehydy, ketony, étery apod.), které mohou alergizovat, způsobovat bolest hlavy, únavu, zánět spojivek apod. Díky svému bohatému enzymatickému vybavení jsou i velmi přizpůsobivé pro kontaminaci téměř jakéhokoliv substrátu – tedy i potravin, do kterých uvolňují mykotoxiny (plísňové jedy), které způsobují akutní nebo chronické onemocnění – mykotoxikózy (otravy).

 

Odstranění plísní.

Likvidace plísní v obytných budovách není kosmetickou úpravou, ale cíleným zásahem. Přestože mohou na stěnách vytvářet  barevné povlaky konkurující obrazům moderního umění, vyskytují se zde právě ty saprofytické plísně, které se do vnitřního prostředí našich domovů dostávají z vnějšího prostředí a jež byly dříve považovány za neškodné.

Od jara do podzimu je množství spór plísní v bytech menší než v okolním ovzduší. V tomto období se nejvíce vyskytují např. druhy: Cladosporium, Alternaria. Fusarium, Aspergillus. Většinou se jedná o tzv. fyloplánové nebo polní houby. V zimě je  množství spór v bytech větší a nejvíce jsou zastoupeny druhy: Penicillium, Mucor, Aspergillus. Jakmile nastanou v bytech pro plísně příhodné podmínky, což je především zvýšená vlhkost zdiva, ale také ovzduší, začnou růst. A právě spóry těchto druhů patří k závažným alergenům.

Zápas s plísněmi je o to komplikovanější, že při jejich likvidaci  se musí dbát na to, aby nedocházelo k rekontaminaci  okolí, tedy k znovuzamoření spórami. K jejich likvidaci se doporučuje tzv. mokrá cesta. Na mycelia plísní se aplikují vhodné přípravky s fungicidním účinkem. Musíme však vždy mít na zřeteli, že tyto látky by měly představovat minimální riziko jak pro ošetřovaný materiál, tak i pro provádějícího pracovníka. Měly by také mít i přetrvávající účinek. Záleží ovšem na rozsahu a velikosti nárůstů plísní.  Přípravky s fungicidním účinkem se mají vždycky používat za dodržení bezpečnostních upozornění vyznačených na etiketě výrobku. Jedná se o chemické látky, které vnášíme do již tak dosti přechemizovaného prostředí.

 Proto je přípravek BIO REPEL  významným přínosem, kdy se plísně likvidují jejich vlastní zbraní.  Není to tedy přípravek chemický, je to přípravek biologický. Nejen, že plísně likviduje, ale má i přetrvávající účinek přidáním do malířských nátěrů.  Nezpůsobuje alergie, je šetrný k prostředí, tedy ekologický a splňuje i podmínku aplikace mokrou cestou, protože se nanáší rozpuštěn ve vodě.