Zobrazit menu

O plísních

Co jsou plísně?

Plísně se jsou mikroorganizmy, které se odborně nazývají mikroskopické houby. Tyto mikroorganizmy spolu s jedlými  houbami, které sbíráme jsou systematicky zařazeny do samostatné říše hub. Vedle říše živočichů a říše rostlin jsou nedílnou součástí živé přírody.

Plísně obývají naši zemi od nepaměti a člověk se je naučil využívat ke svému prospěchu od samého začátku  jeho existence. K největšímu významu plísní lze počítat výrobu antibiotik od doby objevení penicilinu. Dalšími svými produkty se plísně uplatnily v potravinářství např. při výrobě sýrů, dále nápojů apod. V životě člověka však nemají jen kladnou úlohu. Ta záporná se projevuje v jejich škodlivém působení na lidské zdraví. Jsou mezi nimi známy i původci infekčních onemocnění, které se obecně nazývají mykózy.

V současné době nám však způsobují starosti i plísně, které nejsou pravými patogeny, ale které se vyskytují v životním prostředí, především v půdě, ve vzduchu. Člověk totiž přispěl svými nevhodnými zásahy do přírody k porušení biologické rovnováhy, jehož důsledkem je rozvoj plísní. Zvýšený výskyt plísní v obytných budovách a na pracovištích člověku velmi škodí.

Plísně produkují množství rozmnožovacích výtrusů – spór, které se z  narostlého mycelia uvolňují do vzduchu. V místnostech, kde se pohybujeme nebo dokonce s plísněmi bydlíme, pak dochází k podráždění spojivek, dýchacích cest, vznikají alergická respirační onemocnění, bronchitidy – mykoalergózy.

Plísně také při svém růstu produkují do okolního prostředí těkavé látky (aldehydy, ketony, étery apod.). I tyto chemické látky mohou alergizovat. Působí bolest hlavy, únavu, zánět spojivek apod.

Plísně díky svému bohatému enzymatickému vybavení jsou velmi přizpůsobivé pro kontaminaci téměř jakéhokoliv substrátu – tedy i potravin. Do potravin uvolňují mykotoxiny (plísňové jedy), které způsobují akutní nebo chronické onemocnění – mykotoxikózy (otravy).

 

Likvidace plísní 

Likvidace  plísní v obytných budovách není již jen kosmetickou  úpravou, ale cíleným zásahem. I když stěny bytů pokrývají barevnými povlaky, které konkurují obrazům moderního umění, vyskytují se zde právě ty, které se do vnitřního prostředí  našich  domovů dostávají z vnějšího prostředí a které byly dříve považovány za neškodné saprofytické plísně.

Platí zásada, že od jara do podzimu je množství spór plísní v bytech menší než v okolním ovzduší. V tomto období  se nejvíce vyskytují např. druhy: Cladosporium, Alternaria, Fusarium, Aspergillus. V zimě je zase množství spór v bytech větší a nejvíce jsou zastoupeny druhy: Penicillium, Mucor, Aspergillus. Jakmile nastanou v bytech pro ně příhodné podmínky, což je  zvýšená vlhkost především zdiva, ale také i ovzduší, začnou růst. A právě spóry těchto druhů patří k závažným alergenům.

Zápas s plísněmi je o to komplikovanější, že při jejich likvidaci se musí dbát toho, aby nedocházelo k rekontaminaci (znovuzamoření) jejich spórami. Je doporučováno používat k jejich likvidaci tzv. mokrou cestu. Na mycelia plísní se aplikují vhodné přípravky s fungicidním účinkem. Vždy však musíme mít na zřeteli, aby tato látka představovala minimální riziko pro ošetřovaný materiál, na kterém plísně rostou i pro provádějícího pracovníka a dále také aby měla i přetrvávající účinek. Záleží ovšem na rozsahu a velikosti nárůstů plísní.  Přípravky s fungicidním účinkem se mají vždycky používat za dodržení bezpečnostních upozornění vyznačených na etiketě výrobku. V každém případě se jedná o chemické látky, které vnášíme do již tak dosti přechemizovaného prostředí.

Proto je přípravek BIOREPEL® významným přínosem, kdy se plísně likvidují jejich vlastní zbraní.  Není to tedy přípravek chemický, je to přípravek biologický. Nejen, že plísně likviduje, ale má i přetrvávající účinek přidáním do malířských nátěrů.  Nezpůsobuje alergie, je šetrný k životnímu prostředí a splňuje i podmínku aplikace mokrou cestou, protože se nanáší rozpuštěn ve vodě.